Co je ta inflace?

Jednoduše řečeno se jedná o nárůst spotřebitelských cen. Výše inflace se určuje statisticky. Srovnáním cen určitého množství zboží a služeb a tomuto množství se říká spotřební koš. Výši inflace u nás zjišťuje Český statistický úřad, podle jednotné metodiky a zveřejňuje její hodnotu na dostupných portálech. Zveřejňuje jak nárůst cen měsíčně, tak čtvrtletně, tak i ročně.

Inflace ovšem může být i skrytá. V kvalitě a množství zboží. Pamatujete starý dobrý Seliko Rum? Měl 40% alkoholu. kolik má dnes rum? 37,5 %, popřípadě 35 %.

A další případ. Studentská pečeť. Do roku 1994 měla gramáž 200g. Dnes? 180g. Koneckonců i ten rohlík měl kdysi 50g. Dnes má jen 43g.

Dnes se však bavíme inflaci která prostupuje celou ekonomikou. Zasahuje do veškerého zboží a služeb. Je to navýšení cen u všeho, co nakupujeme. Potravin, oblečení, drogerie, služeb, energií. prostě všeho. Navýšení cen je vlastně ztráta koupěschopnosti peněz.

Inflace postihuje všechny rovným dílem. To ovšem neznamená, že je dopad zvýšení cen spravedlivý. Jestliže víme, že inflace vzniká zvýšením ceny zboží, znamená to také, že se jedná o větší poptávku, neboli – je mezi lidmi více peněz a na trhu méně zboží. To však neplatí u všech zákazníků. Zatímco ty bohatší navýšení ceny jen mírně obtěžuje, nebo si ho dokonce ani nevšimne, u chudší části zákazníků může být opravdu citelné.

Středně bohatá vrstva může uvažovat nad tím, co předraženého nekoupí, ta chudší část zákazníků, která nakupuje jen nezbytné zboží, pocítí zdražování velmi citelně. Teď se nebavíme o skupině zákazníků, kteří neumí hospodařit, a spotřebují svou peněžní měsíční zásobu do třech týdnů, a zbytek měsíce jsou na rohlíku s margarínem, ale o té skupině, která musí v průběhu měsíce skutečně hlídat každý výdaj, aby vyšla s penězi. Tato skupina pociťuje navýšení cen velmi zásadně.

Inflace má i tu vlastnost, že znehodnocuje úspory. Pokud si nezajistíme zhodnocení našich úspor, alespoň na úrovni procent nárůstu cen, ztrácí se nám hodnota úspor a to i přesto, že je nominální (číselná) hodnota úspor, díky spořicímu účtu větší. U nás totiž neexistuje standardní, běžně přístupný nástroj, jak dosáhnout zhodnocení úspor na úrovni inflace. Nejvyšší možný úrok spořicího účtu je na výši 3 % a inflace se pohybuje kolem 7 %. Navíc zde hraje i roli fakt že se dopady tohoto rozdílu v čase ještě více navyšuje. Jestliže za rok přijdeme o 4%, za další rok přijdeme o další 4% z toho, co se nám znehodnotilo v roce minulém. A další rok, a další rok.

 

Příklad – Vklad 1000,- měsíčně po dobu 10 let na spořící účet s úrokem 3%.

Rok Vklady Úrok na spořícím účtu (3%) Zůstatek na konci roku Inflační znehodnocení (7%)
1. 12000 360 12360 865,2
2. 12000 730,8 25090,8 1756,356
3. 12000 1112,724 38203,52 2674,24668
4. 12000 1506,10572 51709,63 3619,67408
5. 12000 1911,288892 65620,92 4593,464303
6. 12000 2328,627558 79949,55 5596,468232
7. 12000 2758,486385 94708,03 6629,562279
8. 12000 3201,240977 109909,3 7693,649147
9. 12000 3657,278206 125566,6 8789,658622
10. 12000 4126,996552 141693,5 9918,54838
Celkem 120000 21693,54829 141693,5 52136,82772
Vklady 120000
Zůstatek po zúročení 141693,5483
Rozdíl 21693,54829
Inflační znehodnocení 52136,82772
Kupní síla zůstatku 89556,72057
Ztráta 30443,27943

 

Na příkladu je zjevné, že pokud bychom vkládali měsíčně 1000,- Kč, získáme na konci desetiletí (nominálně) 141693,55 Kč, tedy jsme generovali zisk 21693,55 Kč. Ve skutečnosti jsme ztrátou hodnoty peněz z celkového vkladu 120 000,- Kč získali pouze 89 556,72 Kč. Neboli ztráta ve výši 30 443,28 Kč!

 

 

Jedinou, vhodnou, odpovědí na tento neutěšený stav je použít jiný, finanční nástroj, který nám zajistí vyšší výnos, který je nad úrovní inflace. I tím je investování.

 

Zkusme tedy tu situaci otočit v náš prospěch, budeme investovat do akcií zařazených v indexu S&P 500. Tyto akcie mají dlouhodobě průměrný růst 10%. Co to znamená dlouhodobě? Jedná se zprůměrování růstu ceny za období min. 5 let. Opět jen 1000,- Kč měsíčně po dobu 10 let.

Rok Vklady Průměrný roční zisk (10%) Zůstatek na konci roku Inflační znehodnocení (7%)
1. 12000 1200 13200 924
2. 12000 2520 27720 1940,4
3. 12000 3972 43692 3058,44
4. 12000 5569,2 61261,2 4288,284
5. 12000 7326,12 80587,32 5641,1124
6. 12000 9258,732 101846,1 7129,22364
7. 12000 11384,6052 125230,7 8766,146004
8. 12000 13723,06572 150953,7 10566,7606
9. 12000 16295,37229 179249,1 12547,43666
10. 12000 19124,90952 210374 14726,18033
Celkem 120000 90374,00473 210374 69587,98364
Vklady 120000
Zůstatek po zúročení 210374,0047
Rozdíl 90374,00473
Inflační znehodnocení 69587,98364
Kupní síla zůstatku 140786,0211
Zisk 20786,02109

 

Tento příklad ukazuje, že pokud bychom vkládali měsíčně 1000,- Kč, získáme na konci desetiletí (nominálně) 210374,- Kč, tedy jsme generovali zisk 90374,- Kč. Ve skutečnosti jsme ztrátou hodnoty peněz z celkového vkladu 120 000,- Kč získali pouze 140 786,- Kč. Neboli zisk ve výši 20 786,- Kč!

 

Srovnání grafů obou příkladů:

 

Důvody současného navýšení cen jsou všeobecně známé a je jich více.

  1. V průběhu epidemiologických uzávěr došlo k utlumení výroby a umělé podpoře zaměstnanosti ze strany států. To znamená – nevyrábělo se, ale stát alespoň částečně proplácel ztráty podnikatelům a proplácel také část nákladů na zaměstnance.
  2. Energetická krize – vícefaktorový problém. Spekulace na trhu s emisními povolenkami, nadcházející zima a komplikovaný vztah k dodávkám plynu z Ruska. Navíc, větší poptávka po zboží generuje vyšší cenu energií. Naše vlastní elektrárny sice vyrábějí nadbytek elektrické energie, musí je však nabízet na evropském trhu, kde ji nakupují státy, které nejsou energeticky soběstačné. Například Rakousko, které na základě referenda zastavilo již vybudovanou jadernou elektrárnu.
  3. Šestidenní blokáda Suezského průplavu obří kontejnerovou lodí Ever Given způsobila schodek v mezinárodním obchodu.
  4. Cena ropy. Větší poptávka po energiích a snaha o navýšení výrobních kapacit zvyšuje cenu ropy a současně i cenu dopravy, která zvyšuje cenu paliv. A protože je v nákladech zboží i jeho doprava dochází k navýšení cen.
  5. Pracovní trh. Protože byla zaměstnanost uměle dotována ze státních rozpočtů, nedošlo k propouštění a po obnovení výroby se vyskytl nedostatek pracovníků v některých oborech. Zaměstnavatelé tak museli některým pracovníkům přidat, aby si je udrželi, popřípadě získali další.
  6. Zrušení superhrubé mzdy, navýšení důchodů, zvýšení minimální mzdy. Do systému tak nateklo ze státního rozpočtu více peněz.
  7. Nízké úrokové sazby. Dostatek peněz v systému a nedostatek nemovitostí vyšrouboval cenu nemovitostí na vysokou úroveň. Současně tak zvýšil poptávku po hypotéčních úvěrech, které se vzhledem k nízkým úrokům zdály být výhodné. Větší počet hypotéčních úvěrů také žene cenu stavebních materiálů do výšky.

Inflace je vlastně očekávánější než její opak – deflace. Provází ji totiž pozvolné zvyšování mezd. Zkuste si představit jednoduchou situaci: manžel přijde domů a řekne manželce – „Mámo zvedli mi plat o tisícovku, zvu tě na večeři“.

Co by ji asi řekl v případě deflace? „Mámo, sice mi snížili plat, ale dá se za to koupit to samé co před rokem“.

Trochu smutné je, že se zvyšování mezd děje tzv. ad post. To znamená, že teprve až lidem inflace sežere peníze, zaměstnavatel jim vyrovná současný rozdíl na nulu a zaměstnanci ztrácí už požrané peníze. Inflace je vlastně z makroekonomického hlediska žádoucí a centrální banky se snaží vybalancovat inflaci na hodnotě kolem 2%. To by v případě deflace nemohly.

Velmi toxická je inflace, kterou nelze ovládat. V současné době v Turecku, Venezuele a Ukrajině. Čím je inflace vyšší, tím větší má tendenci narůstat. Tak dokáže úplně zničit měnu státu.