Kryptoměna je druh elektronických peněz, což je nepřesné označení, protože většina kryptoměn nesplňuje vlastnosti peněz. Proto se oficiálně uvádí, že se jedná o tzv. kryptoaktiva, nebo také o nehmotnou movitou věc.

První kryptoměnou byl bitcoin. Ten vznikl v roce 2009 přičiněním skupiny jednotlivců, nebo jednotlivce pod pseudonymem Sathosi Nakamoto.

Myšlenka globálních internetových peněz je jen o něco málo mladší, než internet sám. Dlouho však vývojáři naráželi na zásadní problém. Nezbytnost centralizace transakcí, což činilo jakoukoli internetovou měnu zranitelnou. Skutečnost, že existuje centrum financí, jako prostředník mezi uživateli, je pro potenciální útočníky velké lákadlo. Ale nejen pro ně. Co když je oním podvodníkem právě to centrum?

Tento problém byl úspěšně vyřešen a jeho řešení implementováno do technologie Blockchain.   Blockchain je distribuovaná databáze, která uchovává nejen staré záznamy, ale vkládá i záznamy nové. Zkuste si ho představit jako sdílenou tabulku účetnictví, do které všichni uživatelé vkládají záznamy a ověřují jejich pravost. Toto je velmi zjednodušená definice a spousta IT specialistů by ji označila za nepřesnou až zavádějící, ale nechtějte slyšet ty jejich definice. Marťanština.

Ostatně, co přesně blockchain je, není pro nás až tak důležité. Důležité je, že došlo k úplné decentralizaci a tím zabezpečení toku financí. Blockchain tedy umožňuje spolupracovat s jinými lidmi prostřednictvím internetu a to i za předpokladu, že si navzájem nedůvěřujeme.

Shrnuto.

  • Za transakce neodpovídá žádný konkrétní člověk
  • Pokud tento člověk neexistuje, nemá z něj také žádný profit
  • Pokud transakce proběhne špatně a kryptoměna se tak omylem ocitne někde jinde, nelze vymáhat
  • Transakce jsou nevratné a chybné transakce jsou nevymahatelné

Blockchain totiž není síť obsluhovaná operátory u počítače, ale pouze počítačovým výkonem. Samotná obsluha je automatizovaná, na základě předprogramovaného algoritmu.

 

Potřebujeme vůbec něco takového?

To je otázka, která zabíhá do mnoha oborů. Do sociologie, ekonomie, politiky a dalších, který se jen i okrajově dotkne. Tisíce let jsme kryptoměny neměli, takže k čemu nám to vlastně je?

Zkusme na to jít z opačné strany. Člověk tisíce let neměl mobilní telefon, takže k čemu nám vlastně je? Spousta lidí by teď řekla, že jen k otravování lidí ve volném čase. Ale musí uznat, že se bez nich už bohužel neobejde. Mobilní telefon je prostě odpověď na určitou, současně platnou, potřebu.

Stejně tak je to s kryptoměnou. Její vznik byl motivován potřebou. Jakou?

  1. Potřebou využívat měnu, která není závislá na jakékoli centrální autoritě
  2. Potřebou spravovat své finance bez prostředníka
  3. Potřebou převzít odpovědnost za svou finanční budoucnost
  4. Potřebou obejít neefektivní bankovní systém

První kryptoměnou byl legendární Bitcoin. Naprogramovala ho skupina, nebo jedinec, která sama sebe označovala pseudonymem Satoshi Nakamoto. Existuje úvaha, že bylo vytvoření nezávislé, decentralizované měny motivováno zkušeností s právě proběhlou bankovní krizí v roce 2007.

Krize v roce 2007 souvisela s lehkomyslnou, až zločinnou, politikou bank v souvislosti s hypotékami. Banky byly sanovány z veřejných peněz a zvýšilo se tak zvané kvantitativní uvolňování, což není nic jiného, než “tisk peněz”, neboli umělé navyšování množství peněz v oběhu. Lidé pak už definitivně pochopili, že banky, coby soukromé společnosti, přeměňují zisk v dividendy a tučné platy manažerů a ztráty jdou na vrub státu. Centrální autorita tak sice zachránila bankovní systém, ale cenu záchrany  naúčtovala všem lidem.

Banky jsou už staletí přirozeným prostředníkem správy cizích peněz, ale je to nezbytné? Není, jen je to pohodlné. Co takhle cenu, kterou si účtují banky za správu našich peněz ušetřit. Toto opatření vyžaduje větší odpovědnost za správu vlastních financí a únosnou míra nepohodlí. Odměnou je pak svoboda v nakládání s vlastními  financemi a nezávislost na drahém a neefektivním finančním systému.

Co je Bitcoin?

Zjednodušeně – účetní záznam v celosvětově sdílené účetní knize. Kritici Bitcoinu argumentují její úplnou virtualitou. Nemůžeme si na bitcoin sáhnout, nikdo ho nikdy neviděl. Ale jak je to s našimi tradičními měnami (fiat měna – například koruna, euro, nebo dolar)? Pouze 8 procent koruny můžeme vnímat jako hotovost. Zbylých 92 procent je formě zápisu v počítači. Mimochodem, ta hotovost, jakkoli je estetická a tradiční, je docela drahá.

 

Jak si pořídit bitcoin?

Dříve než si pořídíme první bitcoin, nebo jeho zlomek, rozmyslíme si, kde ho budeme ukládat. Možností je několik a vždy platí, že čím je bezpečněji uložen, tím se s ním dá obtížněji nakládat.

Možnosti uložení

  • v cizím úložišti (například na účtu směnárny) – spoléháte na cizí firmu – snížení bezpečnosti
  • v nějaké aplikaci (například fintech aplikace Revolut) – platí totéž
  • ve vlastním softwarovém úložišti – riziko napadení škodlivým softwarem
  • ve vlastním hardwarovém úložišti – nejbezpečnější uložení

Možnosti získání bitcoinu

  • Prostým nákupem pomocí hardwarové peněženky (směna mezi peněženkami)
  • Nákupem v kryptomatu (bitcoinmatu ATM)
  • Nákupem na burze kryptoměn (Coinbase, Bitfinex, Binance a dalš
  • Nákupem v krypto směnárně (Simplecoin, Coinbase, Coin mate a další)
  • Nákupem v obchodech, které podporují směnu (u nás například síť trafik Geco)

Jak nakupovat bitcoin

U běžných bankovních účtů jsme zvyklí na číslo účtu a přístupové údaje (heslo, pin a podobně). Každý Blockchainový účet má také číslo účtu a přístupové údaje. Jen jim říkáme jinak.

  • Veřejný klíč (public key) je vlastně adresa vašeho účtu, stejně jako číslo účtu u vašich peněz v bance. Jedná se o 34 písmen a číslic.
  • Privátní klíč (private key) je vlastně přístupový údaj do vašeho účtu. 64 čísel a písmen.

Pokud chcete nakoupit kryptoměnu, musíte sdělit prodejci (bitcoinmatu, burze, směnárně, nebo obchodu svůj veřejný klíč. Je to jako byste mu předali číslo účtu. Transakce se potvrzuje privátním klíčem, který v případě softwarové, nebo hardwarové peněženky ani nemusíte znát.

Síť blockchain ověří, zda je na k uvedenému veřejnému klíči po potvrzení privátním klíčem dost prostředků ke směně a transakci potvrdí, nebo zruší.

Je to zdánlivě složité, ale vězte, že se jedná o uživatelsky velmi přívětivou operaci.

Volatilita

Volatilita je zjednodušeně řečeno kolísavost ceny. Jistě jste už slyšeli informace z médií, bitcoin klesl o 50% ceny. Nebo že dosáhl svého maxima. Volatilita kryptoměn je opravdu extrémní. Není problém pokles ceny o 20 – 80% ceny za jediný týden! Proč jsou kryptoměny volatilní?

  • Reagují velmi citlivě na poptávku a nabídku (převis poptávky – cena jde nahoru; převis nabídky – cena jde dolů)
  • Jsou předmětem spekulativních nákupů (Znáte někoho kdo díky volatilitě extrémně zbohatl? Není jich málo!)
  • Obchodují se na páku (na půjčku).
  • Dochází k manipulaci trhu velkou velrybou (buď nákupem, nebo prodejem, což je přirozený a férový způsob, nebo zveřejněním informací, které mají vliv na trh)
  • Psychologické aspekty

Volatilita a psychologie

Trh kryptoměn (a nejen kryptoměn) ovlivňují dvě základní emoce:

  1. Chamtivost
  2. Strach

Každý si jistě uvědomí, že ten kdo chce vydělávat, musí nakupovat levně a prodávat draze. Přestože to všichni víme, vypadá to přibližně takto:

“Ty Franto, ten bitcoin jde nahoru jak sviňa, ono na tom něco fakt bude. Musíme nakoupit, dokud to ještě jde”.

“Ty Pepo, cos mi to poradil, však ten bitcoin spadl o 30 %! Raději jsem to rychle prodal, než to spadne ještě níž, beztak je to podvod na chudé lidi.”

Co udělali Franta a Pepa? Podpořili volatilitu tím, že nakupovali draze a prodávali levně. Myslíte si že nevěděli že se má nakupovat levně a prodávat draze? Věděli, ale nechali se ovlivnit emocemi, které jsou motorem obchodu. Nákup byl motivován chamtivostí, prodej strachem.